I když žijeme v 21. století, tak ženy, i když naprosto emancipované, mají stále stejné touhy a přání – být žádoucí a milovány.
Žena jako taková, dostala už do vínku, aby rozdávala lásku a byla milovaná. To, že dnes mají ženy i ve svém profesním životě naprosto rovnocenné postavení s muži, tak se to bere jako samozřejmost. Ale jsou ještě muži, kteří v tomto směru mají jiné názory.
Přesto zůstává pravdou to, že už od útlého mládí chce být každá dívka, později žena, krásná, přitažlivá, milovaná a obdivovaná. Pro svou krásu vnější, vnitřní, svou přirozenou ženskou moudrost. A je jedno, jaké má vzdělání. Je jedno, jak se cítí v oblasti emancipace.
Už naše praprababičky věděly, že i kdyby žena s mužem prožili spolu třeba i 70 let, rozuměli si téměř ve všem, jsou jedno tělo a duše, stále vedle sebe budou žít dva cizí lidé. Protože muž je muž a žena je žena.
V současné době mnoho párů neuzavírají manželství, které je u nás, po generace dané zákonnou legislativou, sloužící k založení rodiny. Tyto páry určitě mají pro to své důvody. I když mají děti a nejsou oddáni, pouze spolu žijí jen jako druh a družka, tak to nemusí mít negativní dopad na jejich vztah, A mohou tak spolu žít hodně dlouho.
Po dobu manželství, nebo lidově řečeno na „spolužití na psí knížku, se časem projeví mnoho zvláštností. A je nejenom smutné, ale až alarmující, že z počátku jejich „štěstí být stále spolu“, nastává postupem času takové rozpoložení, které někdy vede až k rozvodu (rozchodu). Protože během doby, když spolu dva lidé žijí, tak se jejich charaktery mohou měnit a zákonitě se to časem ukáže. Ať v dobrém nebo ve zlém. A někdy i dlouho trvá, než se partneři ve své pravé podstatě projeví. Co nejvíce manželství (partnerství) škodí, je a odjakživa byla NEVĚRA. A pak hned následují: hádky pro peníze, málo tolerance a nedostatek času se věnovat jeden druhému a rodině.
Je naprosto jedno, v jakém režimu jsme žili. Teď máme demokracii a přesto, i když mnoho lidí je dnes nevěřících, měli by si partneři kdykoliv uvědomit, že cit a vztah mezi ženou a mužem, zvaný láska, je velmi křehký. A dá se velmi snadno zranit i špatným slůvkem.